Cotton

Cotton - bavlna

 

Bavlna - cotton, je jemná bílá substance sestávající z vláken získávaných ze semen rostlin, které patří k rodu Gossypium (bavlník).

Na začátku 21. století se bavlna - cotton podílela asi třetinou na světové spotřebě textilních vláken. Cotton čili bavlna zaměstnává asi 200 milionů lidí (od pěstování bavlníku až po obchod s bavlněnými výrobky).

 

Hlavní výrobci bavlny

• Čína
• Indie
• USA
• Pákistán
• Brazílie
• Uzbekistán
• Turecko
• Austrálie
• Argentina
• Turkmenistán

 

Využití bavlny

• 65–70 % oděvy (prádlo a svrchní oblečení)
• 18–20 % bytové textilie (ložní a stolní prádlo, záclonovina, nábytkové potahy)
• 10–12 % technické textilie (filtry, obvazy, šicí nitě)

 

Sklizeň cotton - bavlny

Protože bavlna nedozrává stejnoměrně, musí se sklízet ve 2–4 etapách. Na začátku 21. století byl u celosvětové sklizně poměr ruční ke strojové sklizni 70/30 %.

Při ručním sběru se počítá s výkonem 20–110 kg nevyzrněné bavlny / pracovní den, což odpovídá zhruba 0,5–3,5 kg vyzrněné bavlny za pracovní hodinu.

 

dějiny Bavlny - cotton

Podle dosavadních poznatků se pěstoval bavlník na textilní vlákno už před několika tisíci lety, jak o tom svědčí nálezy ze 4. tisíciletí př. n. l. v Pákistánu,^[nebo 7000 let staré textilie z Egypta nebo z Mexika.

Systematické pěstování bavlníku za účelem prodeje vláken bavlny začalo v Egyptě, v Indii a v Peru. Ze 7. století před n. l. pochází asi nejstarší písemná zmínka o exportu bavlny – z Indie do (dnešního) Iráku. Do Evropy se prodala první bavlna asi o 200 let později a do Číny v 6. století n. l.

Jižní Amerika a cotton

Bavlněné tobolky objevené v jeskyni poblíž Tehuacánu v Mexiku byly datovány již do roku 5500 př. n. l., ale toto datum bylo zpochybněno. Přesnější datace se odhaduje mezi přibližně 3400 a 2300 př. n. l., kdy došlo k zdomácnění rostlin z rodu Gossypium hirsutum.

V Peru se pěstuje původní druh bavlny Gossypium barbadense. Na základě nálezu v Anconu se datuje do roku 4200 př. n. l. Tento druh bavlny byl důležitý pro rozvoj pobřežních kultur, jako je Močická kultura, Norte Chico a Nazca. Bavlna se pěstovala proti proudu řeky, vyráběly se z ní sítě, se kterými se obchodovalo v rybářských vesničkách podél pobřeží, které disponovaly velkou zásobou ryb. Španělé, kteří přišli do Mexika a Peru na počátku 16. století, zjistili, že lidé pěstují bavlnu a nosí z ní vyrobené oblečení.

Evropa a cotton

V 10. století se dostalo pěstování a zpracování bavlny na přízi do Evropy (Španělsko). Kolovrat, který se rozšířil v Evropě kolem roku 1350, zvýšil rychlost spřádání bavlny. V 15. století byly Benátky, Antverpy a Haarlem významnými přístavy pro obchod a přepravu bavlněných tkanin, košil, triček, lůz, zástěr nebo šatů.

Indie a cotton

Nejstarší ilustrace kolovrátku na zpracování cotton - bavlny se datují do jedenáctého století. První jednoznačná zmínka týkající se kolovrátku v Indii se datuje do roku 1350, což naznačuje, že byl pravděpodobně přivezen z Íránu do Indie během Dillíského sultanátu.

Ruční válcový vyzrňovací stroj se v Indii používal od 6. století a poté se odtud dovážel do dalších zemí. Mezi 12. a 14. stoletím se v Indii a Číně objevily dvouválcové vyzrňovací stroje. Indická verze dvouválcového vyzrňovacího stroje byla v 16. století rozšířena po celém středomoří. Toto mechanické zařízení bylo v některých oblastech poháněno vodní energií.

Za Mughalské říše, která vládla na indickém subkontinentu od počátku 16. století do začátku 18. století, vzrostla indická produkce bavlny, a to jak z hlediska surové bavlny, tak z hlediska bavlněného textilu. Mughalové zavedli agrární reformy ve prospěch plodin s vyšší hodnotou, jako je bavlna a indigo, stát tak podporoval produkci těchto plodin a zvyšoval poptávku na trhu.

Největším výrobním průmyslem v Mughalské říši byla výroba bavlněného textilu, která zahrnovala výrobu kusového zboží, kalika a mušelínů, nebělených a v různých barvách. Bavlněný textilní průmysl byl zodpovědný za velkou část mezinárodního obchodu impéria.^[Indie měla na počátku 18. století 25% podíl na celosvětovém obchodu s textilem.^[17] Indické bavlněné textilie byly v 18. století nejdůležitějším průmyslovým zbožím světového obchodu, rozvážely se po celém světě od Ameriky po Japonsko.^[18] Nejvýznamnějším centrem produkce bavlny byl bengálský subah, zejména kolem hlavního města Dháky.

V Mughalské říši se někdy kolem 16. století začal používat stroj na vyzrňování bavlny se šnekovým soukolím, který byl vynalezen v Indii během rané éry Dillíského sultanátu ve 13.–14. století a stále se v Indii používá. Další inovace, zabudování klikového mechanismu do stroje na vyzrňování bavlny, se poprvé objevila v Indii někdy během pozdního Dillíského sultanátu, nebo rané Mughalské říši.

Čína a cotton

Během dynastie Chan (207 př. n. l.–⁠220 n. l.) Číňané pěstovali bavlnu v jihočínské provincii Jün-nan.

Čchang'e 4 je čínská lunární mise, která byla součástí druhé fáze čínského lunárního výzkumného programu. Přinesla bavlníková semínka na odvrácenou stranu Měsíce. Dne 15. ledna 2019 Čína oznámila, že vzklíčilo bavlníkové semínko, první "skutečně nadpozemská rostlina v historii". Kapsle a semena jsou uvnitř přistávacího modulu Čchang'e v kráteru Von Kármán.

Spotřeba cotton (bavlny)

Až do konce 18. století neexistovaly ani o pěstování ani o spotřebě bavlny žádné souhrnné údaje. Z jednotlivých základních informací se dá jen velmi zhruba odvodit, že spotřeba (ručně) spřádané bavlny nepřesáhla několik tisíc ročních tun. Podíl bavlny na celkové spotřebě textilních vláken nepřesahoval 5 % (vlna 77 %, len a konopí 18 %). Teprve po zavedení strojní výroby příze a s vynálezem vyzrňovacího stroje došlo ke značnému nárůstu spotřeby bavlny. V Anglii byla v roce 1771 uvedena do provozu první průmyslová přádelna bavlny na světě, první továrnu tohoto druhu ve střední Evropě postavil v roce 1797 Rakušan Leitenberger ve Verneřicích (okres Děčín).

Od roku 1791 do konce 20. století se zvýšila celosvětová spotřeba z 213 000 tun na téměř stonásobek. Zpracování bavlny se v tomto období, obzvlášť ve 20. století přesunulo z Evropy a USA do Asie: